Investigativa týkající se adaptace na změnu klimatu: Metody a principy

Tento workshop seznámí účastníky se základními principy adaptace na změnu klimatu. Poskytuje pokyny a tipy pro zkoumání vystavení vlivu klimatu, zranitelnosti a schopnosti vyrovnat se s ním, aplikovatelné na místní kontext účastníků. Účastníci získají informace o složitém vztahu mezi změnou klimatu, veřejnými opatřeními a bezpečností společnosti, jakož i o možných případech porušení zákona souvisejících s adaptací na změnu klimatu.

Vzdělávací aktivity

Zahájení (15 minut)

Pokyny pro školitele

• V případě potřeby upoutejte pozornost položením otázky nebo komentářem k příslušnému tématu, obrázku atp.

• Představte sebe a cíle workshopu.

• Volitelné: Představte zdroj materiálu pro workshop (Tactical Tech.)

• Informujte účastníky o programu workshopu.

• Navrhněte základní pravidla workshopu. Zeptejte se účastníků, zda by chtěli vaše návrhy upravit nebo navrhnout další pravidla. Ujistěte se, že všichni rozumějí základním pravidlům a souhlasí s nimi. Konkrétní návrhy na stanovení základních pravidel jsou k dispozici v Příručce pro facilitátory, v části „Vedení workshopů“.

Pokyny

• Zorganizujte rychlé představení a požádejte účastníky, aby odpověděli na několik otázek o sobě, své práci, očekáváních od workshopu. Účastníků se zejména zeptejte, zda mají zájem zaměřit se na jeden nebo několik konkrétních vlivů klimatu, a pokud možno si uvedená témata zapište, abyste se na ně mohli během workshopu odvolat.

• Poznámka k očekáváním: Nezapomeňte se účastníků konkrétně zeptat, co od workshopu očekávají; to vám umožní upravit obsahový rámec, ale také objasnit, co se nebude probírat a proč.

Pokud vám to čas dovolí, můžete také zahrnout jednu z následujících krátkých otázek/aktivit:

• Požádejte každého účastníka, aby si vybral jednu nebo dvě emoce z „kola emocí“ (viz [příloha: Kolo emocí a pocitů – The Junto Institute for Entrepreneurial Leadership](https://cdn.ttc.io/s/exposingtheinvisible.org /workshops/climate-change-adaptation/ETI-Workshop_Climate-Change-Adaptation_Emotion-Wheel.jpg))), které vystihují jeho/její pocity vůči tomuto tématu workshopu. Začněte sami a buďte upřímní a otevření, abyste účastníky povzbudili k tomu, že se ve skupině mohou bezpečně podělit o své pocity.

• Případně můžete zvolit cvičení na prolomení ledů, které účastníky povzbudí k tvořivosti tím, že budou kreslit odpovědi nebo nápady na online tabuli, nebo, pokud školení probíhá offline, postaví se a budou plnit určité úkoly. Inspiraci naleznete v části Jak rozbít ledy v Příručce pro facilitátory.

Úvod do adaptace na změnu klimatu (40 minut)

Pokyny

• Požádejte účastníky, aby se podělili o příběh klimatické katastrofy, která se stala v jejich regionu nebo zemi:

  • Co se stalo?
  • Jak reagovali?
  • Jak reagovaly úřady?
  • Co se dalo udělat lépe?

• Připomeňte účastníkům, že si mohou vybrat i příklad, který nesouvisí s jejich osobní zkušeností, nebo se cvičení neúčastnit, pokud jim tato otázka není příjemná.

• Udělejte si stručné poznámky o případech, o které se účastníci podělili. K některému z příkladů se možná budete chtít později vrátit během prezentací nebo diskusí.

Úvod do adaptace na změnu klimatu (40 minut)

Nástroje/materiály

• sdílené soubory (je-li workshop online)
• archy papíru a pera (je-li workshop offline)

Pokyny

Připravte a předveďte prezentaci s použitím sdílených (nebo promítaných) snímků včetně:

Představení tématu:

• Zdůrazněte potřebu základního pochopení přírodních (např. sopečná činnost, kolísání sluneční aktivity atd.) a člověkem způsobených sil/faktorů (např. skleníkový efekt, emise oxidu uhličitého nebo metanu z lidské činnosti atd.), které stojí za změnou klimatu.

• Popište běžné zdroje informací o vědě a vlivu globálního oteplování (s použitím příkladů ze seznamu „Další zdroje“ uvedeného níže). Požádejte účastníky, aby se podělili o další zdroje tak, že je napíší do chatu (je-li workshop online) nebo na kus papíru (je-li workshop offline), které se umístí do společného souboru/krabice a na konci workshopu se přezkoumají.

• Definujte adaptaci na změnu klimatu – proces přizpůsobování se skutečným nebo očekávaným účinkům změny klimatu s cílem snížit škody nebo využít příležitostí.

• Popište vztah mezi adaptací a zmírňováním – adaptace je zvládnutí nezbytného; zmírňování je předcházení nezvladatelnému.

• Žádná katastrofa není přirozená – katastrofa nastane, když se střetnou tři faktory:

  • Vystavení nebezpečí – například bouři, povodni, požáru, vlně veder nebo zemětřesení.
  • Místní zranitelnost – fyzické, sociální, hospodářské a environmentální faktory, které způsobují, že je konkrétní lokalita zranitelná vůči vnějším šokům. Například v Brazílii jsou favely nebo historicky zanedbané neformální čtvrti často nejvíce postiženy sesuvy půdy a náhlými povodněmi, protože jsou postaveny z nekvalitního materiálu, na strmých svazích a daleko od nemocnic. Podobně jsou bangladéšští zemědělci v závislosti na svém pohlaví nebo náboženství [více či méně](https://theconversation.com/climate-change-impacts-in-bangladesh-show-how-geography-wealth-and-culture-affect-vulnerability -128207?utm_source=twitter&utm_medium=bylinetwitterbutton) chráněni místními opatřeními před klimatickými extrémy.
  • Schopnost vyrovnání se – schopnost nebo neschopnost reagovat na účinky stresů a vnějších šoků a zotavit se z nich.

• Popište, jak zranitelnost a schopnost vyrovnat se s ní formují rozhodnutí různých aktérů včetně vlád, obcí a společností. Pokud je to relevantní, ilustrujte tento bod na některých příkladech, které účastníci uvedli dříve.

• Uveďte příklady minulých výzkumů, které se zabývaly každou z těchto tří složek a jejich vzájemným vztahem. Například:

  • Vystavení:

    • Investigativní videoreportáž z [Le Monde](https://www.lemonde.fr/planete/article/2020/06/22/il- (ve francouzštině) zkoumala skutečnost, že změna klimatu nebyla nutně příčinou zvýšení celkového počtu požárů ve světě, ale způsobila, že jsou intenzivnější a ničivější.
    • Po velkých záplavách v Německu v roce 2011 [Euronews](https://www.euronews.com/green/2021/10/18/what-was-the-role-of-climate-change-in-germany-s -fatal-floods), Světová meteorologická organizace a Süddeutsche Zeitung mimo jiné zveřejnily analýzy a investigativní zprávy, ve kterých ukázaly, jak změna klimatu – prostřednictvím změny srážek, tepla a vlhkosti půdy v zemi – ovlivnila tuto událost.

  • Zranitelnosti:

    • V roce 2021 [vyšetřování NPR](https://www.npr.org/2021/08/17/1026154042/hundreds-of-workers-have-died-from-heat-in-the-last-decade-and -its-getting-worse?t=1632143908433) prokázalo, jak selhání politiky přispělo ke zdvojnásobení počtu severoamerických pracovníků, kteří od 90. let 20. století umírají na pracovišti v důsledku extrémních veder (jež jsou v důsledku změny klimatu stále intenzivnější a častější) .
    • Podobně i The Kontinentalist analyzoval, jak nerovnoměrné pokrytí stromy v asijských městech znamená, že různé části obyvatelstva jsou více nebo méně vystaveny vysokým teplotám.
    • Tato zpráva organizace Human Right Watch (HRW) poukazuje na to, že lidé se zdravotním postižením a starší lidé jsou více vystaveni klimatickým nebezpečím, jako například povodním v Evropě v roce 2021 nebo vlně veder na Floridě v roce 2017.

  • Kapacity ke zvládání situace:

    • V roce 2021 deník The Washington Post zkoumal systematická selhání americké Federální agentury pro řízení krizových situací (FEMA), přičemž odhalil, že agentura zamítla téměř 90 % žádostí o podporu na pokrytí nákladů na obnovu, systematicky odpírala pomoc černošským rodinám na jihu a trvalo jí tak dlouho financovat projekty na zmírnění následků, že některé komunity postihl stejný typ katastrofy dříve, než obdrželiypeníze na pomoc. Více informací o jejich metodice naleznete zde.
    • Když v říjnu 2017 udeřil hurikán Maria v Portoriku, vláda původně hlásila jen 64 obětí. Investigativní aktivity centra Centro de Periodismo Investigativo, stanice [CNN](https://edition.cnn.com/2017 /11/20/health/hurricane-maria-uncounted-deaths-invs/index.html) a novin [The New York Times](https://www.nytimes.com/interactive/2017/12/08/us/ puerto-rico-hurricane-maria-death-toll.html?mtrref=undefined&gwh=D01EC298178EBF9CAFA816303CA20110&gwt=pay&assetType=PAYWALL) mimo jiné odhalily mnohem vyšší počet obětí.
    • Bangladéš dokázal snížit počet úmrtí při katastrofách zavedením množství osvědčených postupů, což bylo potvrzeno [investigativní prací](https://www.thenewhumanitarian.org/investigation/2021/12/2/how-Bangladesh-is-beating-the-odds -on-climate-disaster-deaths) organizace The New Humanitarian.

ZDROJE:

• Zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC)
• Příručky z Rámce OSN pro změnu klimatu (UNFCCC)
• Úvodní kurz: Změna klimatu: Věda a globální vliv

Nástroje/materiály

• Oddělené místnosti online nebo oddělené prostory či stoly, je-li workshop offline.
• Investigativa týkající se adaptace na změnu klimatu: Šablony aktivit uvedené v příloze.

Pokyny

• Rozdělte účastníky do malých skupin (3–5 lidí na skupinu) a doporučte, aby si každá skupina určila zapisovatele a prezentujícího/řečníka na později.

• Každá skupina by si měla dělat poznámky do společného souboru, aby je po diskusi mohla předložit ostatním.

[10 minut]

• Požádejte skupiny, aby prodiskutovaly jeden nebo dva příklady katastrof, které se v posledních letech dostaly na titulky novin na místní/národní/regionální/globální úrovni. Při každé katastrofě by měly identifikovat tyto složky:

  • nebezpečí/míra vystavení,
  • stávající zranitelnost,
  • nedostatečné schopnosti vyrovnat se s katastrofou, které ji umožnily.

• Požádejte účastníky, aby se zamysleli i nad možnými nápady/otázkami k prozkoumání těchto katastrof.

[10 minut]

• Po uplynutí času si zástupce každé skupiny vyhradí 1 minutu na to, aby se s ostatními v plénu stručně podělil o hlavní body diskuse své skupiny. Mělo by zaznít:

  • Na jaké katastrofy se zaměřili?
  • Jaké byly jejich složky (nebezpečí/vystavení, stávající zranitelnosti, nedostatečné kapacity na zvládání)?
  • Jak by je zkoumali?

Investigativa vystavení klimatickým rizikům (55 minut)

Pokyny

Připravte a uveďte prezentaci s použitím sdílených (nebo promítaných) snímků. Zaměřte se na následující body:

• Charakteristiky klimatických rizik :

  • Extrémní teploty: vlny veder, chladná období atp.
  • Kvalita ovzduší a povětrnostní podmínky: bouře, znečištění ovzduší atp.
  • Srážky a voda: povodně, sesuvy půdy, sucha, lesní požáry atp.
  • Biologická rizika: škůdci, nemoci atp.

• Zmiňte se o tom, že mnohé z těchto nebezpečí vědci a další odborníci monitorují a modelují téměř v reálném čase.

• Díky tomu existuje mnoho zdrojů informací, které mohou vyšetřovatelé využít k propojení změny klimatu se skutečností v terénu. Viz například tyto seznamy systémů monitorování klimatu v Evropě, v Africe nebo na celém světě.

• Tyto zdroje nám také mohou pomoci podívat se na způsoby, jakými výzkum a monitorování na expertních úrovních mohou podpořit nebo ovlivnit přijímání politických a administrativních rozhodnutí nebo směřování finančních prostředků do různých oblastí.

• Zkoumání vystavení klimatickým nebezpečím pak zahrnuje mapování způsobů, jakými klimatické změny pozměnily stávající nebezpečí a jak ovlivní nebezpečí budoucí, jakož i to, jak tato nebezpečí pravděpodobně ovlivní různé společnosti v závislosti na jejich geografických i (jak bylo uvedeno v předchozí části), sociálně-ekonomických nebo politických rysech.

Nástroje/materiály

• Investigativa týkající se adaptace na změnu klimatu: Seznam zdrojů údajů uvedený v příloze.
• Připojení na internet, počítače nebo mobilní telefony/tablety.
• Oddělené sdílené místnosti (je-li workshop online) nebo oddělené prostory/stoly (je-li workshop offline).
• Flipcharty a tužky (je-li workshop offline).
• Nástroj pro vytváření společných prezentací nebo společných poznámek, například sdílený soubor/poznámkový blok nebo nástroje pro simulaci tabule, jako například Miro nebo Mural (je-li workshop online).

Pokyny

• Předem si připravte snímek nebo velký list papíru s pokyny k úloze a otázkami uvedenými níže.

• Rozdělte účastníky do stejně velkých skupin s cílem vytvořit maximálně 4–6 skupin, aby se minimalizoval čas strávený prezentacemi. Pokud je skupina offline, měla by mít k dispozici alespoň jedno zařízení s připojením k internetu pro účely výzkumu.

• Požádejte každou skupinu, aby si na začátku rozdělila úlohy, jako například facilitátor, zapisovatel, časoměřič, prezentující/designer (je-li potřeba vizuální prezentace) atp.

• Každé skupině přidělte jeden zdroj ze seznamu zdrojů dat.

  • Výběr zdrojů bude záviset na zájmu a zkušenostech účastníků, jakož i na tom, na která nebezpečí se rozhodne skupina klást důraz (např. požáry, povodně...).
  • Před cvičením si ověřte, zda je zdroj stále k dispozici na uvedeném odkazu.
  • Jasně definujte rozsah zdroje pro účastníky: mají přezkoumat celou webovou stránku, jednu webovou stránku nebo soubor údajů webové stránky atd.)?
  • Pokud je to relevantní, můžete účastníky požádat, aby svůj zdroj použili pro konkrétní případovou studii, například k přezkoumání nedávné katastrofy nebo k zodpovězení otázky týkající se adaptace na změnu klimatu (např:: „Která evropská země je více vystavena povodním?“/ „Bylo v Brazílii více požárů letos, nebo loni?“ atd.).

[20 minut]

• Požádejte každou skupinu, aby analyzovala poskytnutý zdroj a připravila krátkou prezentaci, ve které odpoví na následující otázky** o svém zdroji:

  • Jaké informace zdroj obsahuje?
  • Na jakém typu údajů je založen?
  • Odkud pocházejí údaje? Kdo je shromažďuje a poskytuje?
  • Jaké je jejich geografické pokrytí?
  • Vyžaduje pochopení údajů a zacházení s nimi určitou úroveň odborných znalostí?
  • Je možné jej stáhnout a umožňuje další zpracování?

• Účastníci by měli k prezentaci přistupovat jako k neformálnímu vysvětlení nástroje, jeho výhod a možných omezení, přičemž by měli používat srozumitelný jazyk a vizuální pomůcky, jako jsou snímky obrazovky nástroje, seznam klíčových bodů nebo myšlenková mapa.

[20 minut]

• Po skončení úlohy má každá skupina 2 minuty na prezentaci svého zdroje ostatním účastníkům.

• Povzbuzujte ostatní, aby kladli otázky.

• POZNÁMKA: Pokud je skupin příliš mnoho, můžete třídu rozdělit do dvou (virtuálních nebo fyzických) místností. Polovina nástrojů bude prezentována v jedné místnosti a druhá polovina v druhé místnosti. V takovém případě se ujistěte, že je k dispozici dostatečný počet školitelů, aby mohli paralelně obsluhovat každou místnost a dělat si poznámky o hlavních zjištěních, aby se o ně mohli podělit s ostatními.

[10 minut]

• Otevřete prostor pro všechny účastníky a předložte jim ke zvážení následující otázky:

  • K čemu by mohly být tyto zdroje užitečné?
  • Kdy by se mohly použít během vyšetřování?
  • K jakému účelu?

• Vyzvěte účastníky, aby se vyjádřili k potenciálnímu využití každého zdroje ke zkoumání místního vystavení změně klimatu i k potenciálním omezením nebo problémům každého zdroje.

Investigativa zranitelnosti společenství vůči klimatickým rizikům (40 minut)

Pokyny

Připravte a předveďte prezentaci s použitím sdílených (nebo promítaných) snímků. V rámci prezentace::

• Definujte klimatickou zranitelnost – (dlouhodobé, někdy historické) faktory, které činí konkrétní kontext více či méně odolným vůči klimatickým rizikům. Například zranitelnost Haiti vůči klimatickým katastrofám a potravinové nejistotě vyplývá mimo jiné z koloniálního dědictví, liberalizace obchodu a odlesňování, jak se uvádí v rozsáhlém článku organizace [The New Humanitarian](https://www.thenewhumanitarian.org/2022/02/02/can -haiti-rebuild-food-system-broken-disaster-historical-injustice-and-neglect).

• Všimněte si, že zkoumání zranitelnosti vůči změně klimatu může znamenat zkoumat faktory, které činí konkrétní kontext více nebo méně odolným vůči klimatickým rizikům. Jejich cílem je také vysvětlit příčiny této zranitelnosti.

• Je třeba také poznamenat, že zranitelnost v oblasti klimatu musí být vyvolána specifickými nebezpečími, která jsou často podporována antropogenními (člověkem vytvořenými/způsobenými) emisemi nebo jinými faktory způsobenými člověkem.

• Charakteristiky klimatické zranitelnosti:

  • Historické versus vznikající
  • Fyzické/sociální/ekonomické/environmentální
  • Vzájemná závislost – ačkoli může být užitečné rozdělit formy zranitelnosti do různých kategorií, v praxi jsou zpravidla vzájemně provázané. Například během hurikánu Katrina ekonomická zranitelnost znamenala, že obyvatelé s nízkými příjmy si nemohli dovolit bydlet ve vyšších, fyzicky a environmentálně méně zranitelných prostorách, a proto byli při přetržení hráze více postiženi.

• Definujte odolnost vůči změně klimatu – představte pojem „odolnost vůči změně klimatu“ (zahrnutý i v další aktivitě), abyste ilustrovali vztah se zranitelností vůči změně klimatu:

  • Odolnost v tomto kontextu znamená schopnost společností vyrovnat se s nebezpečnou klimatickou událostí nebo trendem tak, že reagují nebo se reorganizují způsobem, který zachovává jejich základní funkci, identitu a strukturu (viz tato Zpráva Mezivládního panelu o změně klimatu:„Změna klimatu 2022: Dopady, adaptace a zranitelnost“).
  • V závislosti na kontextu školení můžete zahrnout i kritiku konceptu odolnosti. Například odolná autokratická/nespravedlivá společnost může „zachovat svou základní funkci, identitu a strukturu“ navzdory přání svého obyvatelstva, nebo dokonce využít klimatické změny jako záminky pro autoritativní/nespravedlivá opatření.

• Uveďte příklady investigativy a potenciální otázky k přezkoumání pro každou klimatickou charakteristiku, aby byla tato část praktičtější a konkrétnější (viz Žádná katastrofa není přirozená: Jaký význam může mít investigativa týkající se adaptace na změnu klimatu pro příklady).

Nástroje/materiály

• Oddělené místnosti online a oddělené prostory nebo stoly, je-li workshop offline.
• Flipcharty a tužky (je-li workshop offline)
• Nástroj pro vytváření společných prezentací/brainstorming, například Miro nebo Mural (je-li workshop online.)

Pokyny

[15 minut] Skupinový úkol

• Rozdělte účastníky do 4 skupin po 2–6 (nebo podle celkové velikosti skupiny).

• Požádejte každou skupinu, aby diskutovala o následující otázce a ilustrovala své odpovědi pomocí obrázků, memů, kreseb atd.:

  • Skupina 1 and 2: Jak by vypadala komunita (město, vesnice, průmyslová oblast atd.) odolná vůči změně klimatu?
  • Skupina 3 and 4: Jak by měla vypadat komunita zranitelná vůči změně klimatu?

[15 minut] Závěrečný rozbor a diskuse

• Po uplynutí času vyhrazeného pro práci ve skupinách požádejte každou skupinu, aby prezentovala své odpovědi ostatním účastníkům (2 minuty na skupinu). Pokud je to relevantní, vyzvěte účastníky, aby se zabývali následujícími otázkami:

  • Jak by vypadal svět bez klimatické zranitelnosti? Je to to, co chceme?

  • Není ve skutečnosti určitá úroveň zranitelnosti potřebná? Z jakého hlediska?

  • Liší se klimatická zranitelnost od jiných podob zranitelnosti? Jak?

• Jak můžeme snížit zranitelnost vůči změně klimatu? Jak se můžeme přiblížit ke světu, který chceme? Co můžeme jako investigativci udělat?

• A co takhle se změně klimatu úplně vyhnout?

  • Zranitelnost v oblasti klimatu musí být vyvolána specifickými nebezpečími, která jsou poháněna antropogenními (člověkem způsobenými) emisemi. Snížení emisí je proto způsob, jak se přizpůsobit, předejít nebo „zpomalit“ některá klimatická rizika – tyto otázky mohou být také přechodem k další části („vystavení“).

Zkoumání schopností vyrovnat se se změnou klimatu (45 minut)

Pokyny

Udělejte krátkou prezentaci se zaměřením na základní body:

• Definujte schopnost zvládání – naši schopnost odolávat šokům a zotavit se z nich.

• Představte čtyři fáze řízení katastrof a příslušné investigativní otázky:

  • 1. Zmírňování – dlouhodobá opatření ke snížení pravděpodobnosti nebo následků klimatických katastrof.

    • Je kritická infrastruktura (přehrady, mosty, elektrická síť, jaderné elektrárny atd.) dobře udržována a připravena na budoucí klimatické scénáře?
    • Přizpůsobují zemědělci své postupy změně klimatu?
    • Jsou zavedeny vhodné systémy a opatření pro koordinaci řízení katastrof a přizpůsobování se změně klimatu?

  • 2. Připravenost – opatření zavedená před katastrofou, která nám pomohou lépe se s ní vyrovnat.

    • Kolik masek, vysílaček, obvazů atp. je na skladě?
    • Jsou úkryty dobře umístěny a připraveny k použití?
    • Připravily se organizace na vliv klimatu a realizovaly tyto plány?
    • Jsou zavedeny funkční systémy včasného varování?

  • 3. Reakce – opatření, která jsou prováděna bezprostředně po katastrofě s cílem zachránit životy a omezit škody.

    • Je poskytnutá odpověď neúčinná?
    • Jsou někteří lidé nebo skupiny vynechány nebo se jim poskytuje přednostní zacházení?
    • Vytváří reakce podmínky pro novou katastrofu?
    • Jak ovlivňuje dlouhodobou fyzickou, environmentální, ekonomickou nebo sociální zranitelnost?

  • 4. Rehabilitace – Dlouhodobé úsilí o rekonstrukci a obnovu. Pokud se sanační úsilí dobře rozvine, může pomoci zmírnit následky další katastrofy.

    • Zohledňují se při obnově scénáře změny klimatu a vznikající rizika?
    • Jsou zakázky na zajištění a rekonstrukci zadávány spravedlivým a transparentním způsobem?
    • Učíme se z předchozích katastrof a budujeme lépe?

Nástroje/materiál:

• Oddělené místnosti online nebo offline
• Investigativa týkající se adaptace na změnu klimatu: Šablony aktivit uvedené v příloze, část „Investigativa na základě čtyř fází řízení katastrof“.

Pokyny

[3 minuty] – Individuální reflexe

• Požádejte účastníky, aby se individuálně zamysleli nad následujícím scénářem (nebo jeho variantou, která je relevantnější pro prostředí účastníků/region/téma atd.):

  • „Narazili jste na knihu, v níž se zmiňují hrozné záplavy, které před 70 lety zničily polovinu vašeho města – událost, o které jste nikdy předtím neslyšeli. Zaujalo vás to, a tak začnete dělat další průzkum a povídat si s místními odborníky na klima. Potvrzují historické záplavy a říkají, že tento typ událostí – které se obvykle vyskytují přibližně jednou za 100 let – bude pravděpodobně častější a intenzivnější v důsledku klimatických změn. Rozhodnete se prozkoumat, zda je vaše město připraveno čelit dalším povodním.“

[20 minut] – Týmová práce

• Rozdělte účastníky do 4 stejně velkých skupin, aby odrážely čtyři fáze: zmírnění, připravenost, reakce, obnova.

• Každé skupině přidělte jednu fázi řízení katastrofy a požádejte je, aby:

  • sepsala 3–5 opatření, která by měla být v jejich městě zavedena na základě daného scénáře, aby se zmírnily následky povodní / proběhla příprava na povodně / reagovaly na ně/zotavily se z nich.

• U každého opatření požádejte účastníky, aby uvedli potenciální způsob, jak prozkoumat, zda je toto opatření zavedeno, nebo ne, kolik finančních prostředků bylo vyčleněno, zda může mít negativní sekundární důsledky atp.

[12 minut] – Prezentace

• Po uplynutí času požádejte každou skupinu, aby v průběhu 3 minut představila svá identifikovaná opatření a způsob jejich zkoumání ostatním účastníkům.

[5 minut] Závěrečný rozbor

• Po prezentacích vyzvěte účastníky, aby kladli otázky, komentovali a podělili se o vlastní zkušenosti.

• Zdůrazněte některé klíčové body, které vyplynuly z prezentací.

Závěr (20 minut)

Pokyny

Udělejte krátkou závěrečnou prezentaci/rozhovor, který bude obsahovat:

• Ukončení workshopu a shrnutí jeho obsahu včetně hlavních zjištění nebo aspektů vyplývajících ze skupinových cvičení a diskusí.

• Zmiňte se o tom, že ačkoli se adaptace na změnu klimatu dá zkoumat několika způsoby, je pravděpodobné, že u investigativy, která nezohledňuje vystavení nebezpečí, zranitelnost a schopnost vyrovnat se s ohrožením, budou vynechány významné prvky příběhu.

• Uveďte, že tyto typy průzkumů mohou být prováděny v různých měřítkách (obec, region, země atd.), včetně měřítka přeshraničního.

• Projděte chat nebo „zásobník zdrojů“ a pohovořte/diskutujte o dalších nástrojích nebo zdrojích, které navrhli účastníci. Sesbírejte zdroje a podělte se o ně s účastníky po skončení workshopu.

Nástroje/materiály

• Sdílená plocha pro kreslení/snímek/tabule, například Miro nebo Mural (online)
• Bílá tabule/flipchart papír, post-it štítky, fixy (offline)

Pokyny

• Požádejte účastníky, aby vytvořili plakát, který si budou moci odnést, a to tak, že se podělí o své odpovědi na následující otázku na společné tabuli/kreslicí tabuli:

  • **Co si z dnešního workshopu odnášíte?

  • Alternativně nebo dodatečně, v závislosti na kontextu vaší skupiny, se můžete zeptat: „Jaké hlavní téma/otázku chcete po tomto workshopu dále zkoumat?“

• Dejte účastníkům několik minut k napsání a/nebo nakreslení myšlenek a přečtení myšlenek ostatních.

Závěrečný rozbor

• Zvýrazněte některé body na tabuli.

Nástroje/materiály: Nejsou potřeba žádné materiály.

Pokyny

• Proveďte rychlý přehled sezení. Každý účastník by měl uvést:

  • jednu věc, která se podle něj na sezení velmi zdařila,
  • jednu věc, kterou by příště zlepšil/a.

• Povzbuďte účastníky, aby kladli otázky nebo poskytli několik závěrečných tipů.

• Pokud je to relevantní, podělte se o kontaktní informace a jakékoli další podrobnosti.

Další zdroje

Všeobecné zdroje:

• Mezivládní panel pro změnu klimatu: Mezivládní orgán Organizace spojených národů odpovědný za rozvoj znalostí o změně klimatu způsobené lidskou činností.
• Rámcová úmluva OSN o změně klimatu: Rámec pro vytvoření mezinárodních smluv na zmírnění změny klimatu.
• Carbon Brief: Webová stránka se sídlem ve Spojeném království, která se zabývá nejnovějším vývojem v oblasti vědy o klimatu, klimatické politiky a energetické politiky. *Změna klimatu: Věda a globální dopad: Bezplatný online kurz o vědeckých poznatcích a možném vlivu změny klimatu.

Výzkum, články a příručky:

• Carbon Brief, webová stránka, která se zabývá nejnovějším vývojem v oblasti klimatických věd, klimatické politiky a energetické politiky.
• Klimatická krize – podněty pro investigativní novináře: příručka od Global Investigative Journalism Network (GIJN).
• Climate Adapt: Evropská platforma pro přizpůsobení se změně klimatu.
• [Pokrytí změny klimatu: Workshop pro novináře](https://nieman.harvard.edu/sites/covering-climate-change/videos/?utm_source=GIJN+Mailing+List&utm_campaign=a5f0234ea6-EMAIL_CAMPAIGN_2019_12_12 a5f0234ea6-121224197&mc_cid=a5f0234ea6&mc_eid=fb873ddb87): organizovaný Niemanovou nadací v březnu 2020 – obsahuje sérii nahraných workshopů s investigativci, aktivisty, novináři a vědci.
• Slovník užitečných pojmů z Mezivládního panelu pro změnu klimatu.
• Inside Climate News: webová stránka informující o klimatické krizi.
• Prevention Web: globální platforma pro výměnu poznatků o snižování rizika katastrof a odolnosti vůči nim, kterou spravuje Úřad OSN pro snižování rizika katastrof.
• Informování o adaptaci na změnu klimatu: příručky, zprávy, zdroje.
• Informování o extrémním počasí a změně klimatu: příručka pro novináře: příručka pro novináře od organizace World Weather Attribution.
• World Weather Attribution: Pomáhá při posuzování vlivu změny klimatu na stávající extrémní události.

Sítě a organizace spolupráce

• Klimatická síť ARENA
• Climate Tracker
• The Environmental Investigative Forum
• The Earth Journalism Network
• Covering Climate Now
• Oxford Climate Journalism Network

Kontaktujte nás

Obraťte se na nás prostřednictvím stránky Odhalte neviditelné, pokud:

• máte jakékoli dotazy týkající se tohoto plánu workshopu a pokynů pro facilitátora,

• používáte tento plán workshopu a chcete se podělit o zpětnou vazbu a návrhy, které mohou přispět k jeho zlepšení,

• jste si plán workshopu přizpůsobili pro konkrétní kontext a chcete se s námi podělit o výsledky,

• chcete navrhnout nové aktivity, tipy nebo příklady, které by se mohly do tohoto workshopu začlenit,

• se chcete podělit o své odborné znalosti a spolupracovat s námi na vývoji a testování nových workshopů.

Kontakt: eti@tacticaltech.org (GPG klíč/otisk prstu: BD30 C622 D030 FCF1 38EC C26D DD04 627E 1411 0C02).

Autorství a licence

CC BY-SA 4.0

Tento obsah byl vytvořen v rámci projektu Odhalte neviditelné organizace Tactical Tech a spadá pod licenci [Creative Commons Attribution-ShareAlike 4.0 International license](https://creativecommons.org/licenses/by -se/4.0/)

• Autor workshopu: Léopold Salzenstein

• Design pokynů: A. Hayder

• Redakce a obsah: Christy Langeová, Laura Rancová, Wael Eskandar

• Grafický dizajn: Yiorgos Bagakis

• Vývoj webových stránek: Laurent Dellere, Saqib Sohail

• Koordinace a dohled nad projektem: Christy Langeová, Laura Rancová, Lieke Ploegerová, Marek Tuszynski, Safa Ghnaimová, Wael Eskandar

Tento zdroj byl vytvořen v rámci Iniciativy pro spolupráci a investigativní žurnalistiku (CIJI) spolufinancované Evropskou komisí v rámci pilotního projektu: „Podpora investigativní žurnalistiky a svobody sdělovacích prostředků v EU“ (GŘ CONNECT).

*Tento text vyjadřuje názor autora a Komise nenese odpovědnost za případné použití informací v něm obsažených.